| Březen - Úštěk | ||
|
Vedoucí: Jitka Svobodová a Mgr.Martin Kružica Děti: Tereza Coufalová, Eva Machulková, Helena Ulrichová, Veronika Mullerová, Aneta Kernerová, Karolínka Stejskalová, Adélka Ambrosová, Natálka Malinská, Toník Řezáč, Tomáš Bulíček, Kateřina Podšerová, Tereza Minaříková, Denisa Patková, Viktorie Rauknerová a Petra Hajná Jak to tak bývá, jeden víkend v měsíci vyrážíme s malými Hady na turistickou akci. Konečně se umoudřilo počasí , zima se dala na ústup a tak jsme toho hned využili. Plán byl jasný, vyrážíme na Úštěk. V pátek jsme se v půl sedmé sešli na mělnickém nádraží. 15 dětí a 2 vedoucí - Jitka a zakládající vedoucí oddílu Mgr. Martin Kružica. Jeho přítomnost udělala všem velikou radost. Čekala nás cesta vlakem do Litoměřic, přesun z dolního na horní nádraží tohoto města Máchy a pak už jen Úštěk. Nálada byla báječná. Poté, co jsme se ubytovali, jsme si udělali večeři a pak už jsme mohli hrát hry, které nás všechny moc baví. Jitka samozřejmě neopomenula hrát ,,Městečko Palermo“. Hru, kterou si určitě zahrál každý člen oddílu. Je u ní velká legrace a děti nesmírně baví. Notně unaveni jsme šli spát, protože na ráno byl připraven výstup na nedalekou zříceninu Helfenburk. Probudili jsme se do deštivého rána, ale to nám nezkazilo náladu, alespoň jsme mohli prověřit kvalitu pláštěnek. Zabalili jsme si vše potřebné a mohli jsme vyrazit vstříc dobrodružstvím..Cestou nám začalo lehounce pršet, přišli na řadu naše málo oblíbené pláštěnky, ale co se dá dělat, počasí je stále nevyzpytatelné…i když Jitka říká, že sluníčko chodí za ní, takže jsme se mohli těšit, že bude hezký den. Jak bylo slíbeno, tak se stalo. Počasí se brzy umoudřilo, vyšlo slunko a byl krásný jarní den. Děti ve své rozverné náladě zkoušely kvalitu ledu, který ještě zůstával na cestě. Takže za chvíli někteří z nás měli botky plné vody. To mi připomíná, že kvalita bot je pro turistiku nesmírně důležitá. Některé děti mají mnohdy nekvalitní obuv a často je bolí nohy nebo mají puchýře. Každý turista i ten maličký ví, že když máte nožky v suchu a pohodlí, tak je to záruka dobrého výletu. Protože děti měly mokré nohy ve svých botách a to by se jim opravdu špatně šlo, nastala akce,,mokrobotky.“Všichni vybalili sáčky, suché ponožky a jali se přezouvat. Mokré ponožky sundat, nandat suché, na ně sáčky a hurá do bot. Cestou děti přepadl hladík, proto Jitka vytáhla z batohů paštiky, chleba a mohli jsme se v klidu lesa nasvačit. Na zříceninu hradu Helfeburk jsme dorazili současně s bandou velmi ukřičených skautů z České Skalice. Zříceninu spravují dobrovolníci a nadšenci. Je ve výborném stavu a dokonce je zde udržován oheň.Využili jsme pohostinnosti a opekli si buřtíky. To byla dobrota. Nelenili jsme a po dobrém jídle jsme vylezli na věž, ze které jsme si prohlédli krásné okolí zříceniny. Při odchodu z hradu jsme zjistili, že Tomáš si sebou v batohu nese i ručník, mýdlo, spodní prádlo, ponožky, tepláky, toaletní papír, sprchový gel, trička…a pak také bonbony, sušenky..no prostě vše, co se mu zdálo nezbytně nutné k pěší tůře… (malé vysvětlení – všichni ostatní si tyto věci také přivezli sebou, ale nechali je v domě dětí..proč by je také nosili sebou, že?) Cestou zpět jsme hráli v lese na schovávanou. Je neuvěřitelné, kam se děti dokáží schovat. Opět to byla velká legrace, prostě jsme si krásný den notně užívali. Když jsme dorazili do domova dětí, nechtělo se nám vůbec odpočívat.Tak jsme se převlékli, dali si čaj a dortík, který nám Jitka koupila a šli jsme na hřiště hrát vybíjenou a známou vracečku.. Na večer nám Jitka uvařila gulášovou polévku s chlebem. Ještě měla v zásobě brambory na loupačku s máslem a solí…úžasná dobrota. Po jídle a troše odpočinku jsme ještě hráli Městečko Palermo. Pak už nám nezbývalo nic jiného, než se jít umýt a spát. Ráno vstávat, nasnídat se, zabalit, uklidit a jedeme domů. Nikomu se moc nechtělo, ale co se dalo dělat. Na nádraží na nás čekali rodiče a pak už jsme jen mohli vyprávět, jak dobře nám spolu celý víkend bylo. PS: Velké poděkování patří Evě Machulkové a Tereze Coufalové za pomoc…holky se staly dobrými aspiranty na táborové praktikantky.
| ||